Pesimista obrátí známé přísloví na ruby snadno:„Všude špatně, doma nejhůř“. Jeho bonmot bude do značné míry opodstatněný. Jakoby alergikům nestačily všude přítomné chemické látky, všechny ty formaldehydy uvolňující se z dřevotřískových desek, ještě se v moderních domácnostech obklopujeme spotřebiči, které jsou stálým zdrojem elektronického smogu. Chceme-li čistý a vlhký vzduch, pořídíme si zvlhčovače a čističky vzduchu.
Je prokázána přímá souvislost mezi výskytem nemocí, jako astma, alergie, bronchitida, alergická rýma či kašel, a mezi znečištěným ovzduším v bytech: znečištění našeho „soukromého vzduchu“ může být podle výzkumů překvapivě několikanásobně horší, než je tomu venku. Nápad recyklovat vzduch některými běžnými větracími systémy, tedy používat ho opakovaně, vede dokonce v některých případech k tomu, že se množství prachu, plísní, bakterií, virů a dalších toxinů v místnosti dokonce zvyšuje. To se na nás musí podepsat, když podle výzkumů městský člověk dnes tráví v takových prostorách až osmdesát procent času. S každým nádechem přijmeme 40 000 až 75 000 prachových částic – a tohle už ne každý organismus zvládne.
Pračka životního prostředí
Ani nové stavby přitom nejsou bez rizik, protože v nich počítáme s co možná nejmenšími energetickými ztrátami, takže dokonale těsní a v bytě se vzduch přirozeně neobměňují. Ke slovu se čím dál častěji dostávají čističky vzduchu, které například riziko onemocnění chřipkou snižují prokazatelně až o osmdesát procent. Ty nejlepší přístroje zadrží elektrostatickým filtrem devětadevadesát procent kouře, bakterií, virů, roztočů, pylu, prachu i srsti domácích zvířat. Podstropní modely instalované ve středu místnosti zase vyfukují vyčištěný vzduch v rozsahu celých 360 stupňů. Vestavné typy s výměníkem vzduchu a aktivním uhlíkovým filtrem můžeme zase použít mezi snížené stropy. A i přístroje s germicidní lampou pro likvidaci choroboplodných zárodků vyznačuje mimořádně tichý provoz. Takové inteligentní čističky obohacující třeba vzduch v místnosti o záporné ionty, s dálkovým ovládáním, náladovým světlem, režimem pravidelného čištění a bůhvíčím jsou ovšem drahé.
Která je ta správná
Především ta, na kterou máme. Dále její výkon v krychlových metrech za hodinu musí být alespoň o polovinu větší, než je objem místnosti. Zachytit by měla alespoň osmdesát procent prachu. A neměla by být hlučnější než čtyřicet decibelů. Také výměna filtrů musí být jednoduchá.
Když sucho škodí
Obvyklý problém je sice opačný, ovšem je prokázáno, že hodně alergií a příznaků chorob mizí v blízkosti mořské vody a nebo vodopádů. I na to jsou dnes přístroje: zvlhčovače pracují většinou na principu horké páry nebo ultrazvuku. S párou je to jasné (kdo by neznal třeba napařovací žehličku), ale ultrazvuk? Ten vytváří z vody vysokofrekvenčním ultrazvukovým oscilátorem mikrokapičky – mlžinu, takže to vypadá, že ze zvlhčovače se kouří. Tato jemná mlha funguje v místnostech zhruba do pětašedesáti čtverečních metrů a zvlhčovače lze navíc použít pro aromaterapii. Kámen, cihly nebo dřevo díky slabé vodivosti nenarušují příliš elektrické pole, ale z domů kde je přemíra kovů, oceli či betonu vzniká tzv. Faradayova klec snižující koncentraci záporných iontů. S ionizačním generátorem mlhy který mikroskopické mlžné kapénky prostoupí fluoritovou drtí se mlha ionizuje záporně a naváže na sebe prachové částice a pyly z ovzduší, což ocení alergici a astmatici.
Jak to funguje
Princip je třífázový: Mikrofiltr odstraní ze vzduchu nečistoty. Modul aktivující kyslík vytvoří ozón, který zničí mikroorganismy a zbylé škodliviny. Ty se zachytí na katalyzátoru a zde je zničí vysoce účinný a zcela bezpečný proces. Odcházející vzduch je zbaven ozónu. Do menších prostor se hodí závěsné nebo nástěnné fontány a kde máme místo, vynikne stolní fontána: tak zvaný Lenardův efekt zde odtrhává část molekuly vody nesoucí přebytek elektronů, což se ve velkém děje při dešti. A jak parádně se vám většinou dýchá po bouřce?
