Sukulenty živé kameny jsou na první pohled zaměnitelné s oblázky, proto je překvapivé, když rozkvetou žlutými, bílými nebo růžovými květy ve tvaru sedmikrásek, nebo se dokonce svléknou z kůže. Zajímavé je i to, že nenajdeme dvě rostlinky stejné. Kresby, barvy i vzory Lithops jsou velmi rozmanité. Živé kameny se snadno pěstují v bytě jako pokojovky, a jsou ideální i pro zapomnětlivé pěstitele, neboť vydrží dlouho bez vody.
Živé kameny (Lithops) jsou sukulenty s nadzemní částí tvořenou ze dvou téměř srostlých listů, uprostřed rozdělených zářezem. Ochranné zbarvení připomíná oblázky, a rostliny jsou přizpůsobeny pro život v pouštích. Během vegetace zadržují vodu v listech, stoncích nebo kořenech. Ty jsou abnormálně zdužnatělé. Zatáhnou se do země tak, že úplně splynou s povrchem, a leckdy se dožívají sta let. Přežívají díky asimilační plošce uvnitř a okénky na povrchu listů pouštějí sluneční světlo dovnitř. Lithops vytváří dvojici listů rostoucích pod zemí, vrchní část vyčnívá nad povrch. Tělo je kulovité ze dvou masitých listů 10–50 mm dlouhých, přizpůsobených pro život na plném slunci. V zimě vypadají, jako by uschnuly, ale to se svlékají – uvnitř už se vytvořily nové listy. Původní rostlina pod silou té nové roztrhá uschlý obal a u krčku nového listu zůstává z loňských slupka, která, než vyzraje, chrání rostlinu před úpalem. Tyto sukulentní rostliny z čeledi kosmatcovitých rostou velice pomalu.
Druhy a odrůdy
Lithops pseudotruncatella – barva bývá hnědozelená s kresbou ve tvaru hnědě zbarvených čar. Patří mezi nejčastěji pěstované druhy, kvete žlutě v červnu a červenci. Velikost rostliny je okolo 30 mm; L. fulviceps – má okrovou barvou se zelenými tečkami, vystupujícími nad povrch, který tím zvrásňují. Patří mezi mrazuvzdorné druhy. Kvete žlutě, vytváří květy velké až 30 mm; L. lesliei – zajímavý druh s olivově zelenými listy s okrově žlutým žíháním, shora zploštělé. Dorůstá do výšky až 4 cm. Kvete žlutě, zřídka bíle; mrazuvzdorná L. salicola – patří mezi nejpěstovanější druhy, vyžaduje v době vegetačního klidu poměrně nízkou teplotu, je náročný na světlo. Na těle se vyskytují poměrně velká okénka tmavě zelené barvy, průsvitná, členěná světlými pigmentovými skvrnami. Květy silně voní, jsou bílé a velké; L. bromfieldii – patří mezi nejodolnější druhy, snáší větší mráz. Dorůstá do střední velikosti. Snadno ho zaměníme s ostatními druhy.
Stanoviště
Živé kameny potřebují co nejsvětlejší stanoviště, snášejí dobře přímé slunce z jihu, jihozápadu a jihovýchodu. Při nedostatku světla ztrácejí barvu a blednou, listy rostou do výšky a stávají se nevzhlednými. V našich bytech nejlépe prospívají v mělkých miskách v lehké půdě s přídavkem štěrku. Po zvýšení zálivky se nejpozději v květnu objeví se ve štěrbině mezi listy květy bílé, růžové, světle oranžové nebo žluté barvy podobné sedmikráskám. Mladé rostlinky kvetou po dvou až třech letech. Květy rozkvétají kolem poledne a na noc se zavírají.
Pěstování
Používáme substrát pro kaktusy s pH 6–7. Lithops v zimě rostou, středem dvojlistu se prodírá stvol budoucího květu, který s sebou nese i listy. Koncem zimy se ve štěrbině mezi listy objeví nové tělíčko. V tuto dobu se nesmí zalévat, protože probíhá tzv. svlékání kůže. Teprve když staré listy zmizí a uvidíme nové, začneme se zálivkou, a to vždy teprve, až substrát téměř vyschne. Voda by měla být měkká, nejlépe dešťová. Na jaře a na podzim zaléváme velmi mírně, v létě zálivku o trochu zvýšíme a v září skončíme. Při nadměrné zálivce dochází k uhnívání. Nehnojíme. Živým kamenům se daří v bytě při běžné pokojové teplotě, na venkovních stanovištích od 10 °C až do 28 °С, v zimě by teplota neměla klesnout pod 10 ˚°C. Přesazujeme zřídka, jen když se jemné kořeny rozrostly po celém květináči, nejlépe v době vegetačního klidu. Květináč volíme široký, mělký, s vysokou vrstvou drenáže.
Množení
Lithops se rozmnožují semeny brzy z jara, nejlépe v březnu, výsev je možné provádět až do června. Rovnoměrně semínka rozhodíme po povrchu a pak je stačí pouze přitisknout do substrátu. Misku postavíme do druhé s vodou a přikryjeme průhlednou textilií. Malá semena klíčí za šest až dvanáct týdnů. Při zálivce se voda se nesmí dostat na lístečky.
Použití a přínos
Půvabné kvetoucí kameny se často stávají předmětem sběratelství. Květy jsou krásné, některé i voní a rostliny zaberou jen nepatrně místa.
