S pěstováním rostlin v nádobách přišli zřejmě Babyloňané s osázenými velkými vědry na Visutých zahradách. Zvýšený zájem o zahradničení na balkonech a terasách, tedy o nádobové pěstování se znovu objevil v souvislosti výstavbou bytových domů s balkony či lodžiemi nebo domů s terasami. Tyto malé plochy alespoň trochu nahradí chybějící zahrádky a při dobrém uspořádání a správné volbě nádob zde můžeme kromě i okrasných rostlin pěstovat i některé druhy zeleniny a drobného ovoce.
Pro každou pěstební nádobu je podstatné to, že zemina uvnitř je oddělena od volné půdy. Proto se mezi nádoby počítají nejen ty přenosné, ale i zvýšený záhon nad dlažbou terasy. Pěstební nádoby dostaneme například v hobby markerech a v zahradnictví. Kromě běžných hotových nádob můžeme využít i například staré kamenné žlaby, dřezy, konve aj., vyvýšené záhony si postavíme z kamene nebo z cihel. Zahradničení na balkonech a terasách může nahradit i chybějící zahrádku.
Místa pro rostliny v nádobách
- Balkony a okna: Na okna umisťujeme okenní truhlíky z plastu, kovu nebo ze dřeva. Musíme je spolehlivě připevnit. Balkon je vhodné místo pro převislé a popínavé rostliny při zábradlí, pro přenosné nádoby, které budou stát na zemi i pro závěsné koše. Žádoucí jsou i schůdky, které upevníme ke stěně mezi okny. Vhodné jsou lehké nádoby a substrát s vysokým obsahem rašeliny. Problémem zahradničení na balkonech a terasách může být silný vítr nebo sluneční žár. Za slunečného počasí je nutná každodenní zálivka. Zavěšený košík chráníme před silným slunečním úpalem a větrem. Při výběru rostlin přihlédneme k tomu, na kterou světovou stranu je balkon, lodžie nebo i okno orientované, zda na sever, jih, východ, nebo na západ.
- Terasa: je oblíbeným místem pro rostliny v nádobách. Přítomnost rostlin změkčuje tvrdý účinek zdí a dlažby. Plastové truhlíky rozličných délek či plastové květináče jsou vhodné pro svou nízkou hmotnost, přijatelnou pořizovací cenu a snadnou údržbu. Přesto upřednostňujeme hliněné, keramické nebo kamenné nádoby, a to hlavně z estetického hlediska. Z materiálů přenosných nádob můžeme použít téměř všechno, ale pokud necháváme rostliny přezimovat venku, vyhneme se terakotě a dalším materiálům, které by mohly mrazem prasknout. U dveří na terasu budou atraktivně vypadat dvojice shodných květináčů s výstavnými rostlinami, například s nízkými stromky nebo keři. Právě tak můžeme vytvořit ohniskový bod, poutající pozornost tak, že na pohledové místo postavíme jeden velký nebo skupinu menších květináčů.
Přednosti zahradničení na balkonech a terasách
- Nezávislost na půdě: k umístění nádob s rostlinami poslouží dlážděné plochy, zábradlí apod. – volnou půdu nepotřebujeme. Můžeme pěstovat i rostliny které potřebují odlišné typy půdy – např. v jedné nádobě kyselomilné rododendrony, v druhé třeba vápenomilné skalničky. Každá rostlina zde pěstovaná může mít přesně ten druh substrátu, který jí nejvíce vyhovuje, a proto snadno dosáhneme těch nejlepších výsledků.
- Snadnější pěstování: Rostliny máme těsně u bytu a je snadné o ně pečovat. Odpadá namáhavé rytí, okopávání, a protože není nutné hluboko se ohýbat, snadněji se rostliny vysazují, odplevelují a zbavují odkvetlých květů. Rostliny v nádobách jsou také do určité míry lépe chráněny před škodlivými půdními houbami a před slimáky.
- Působivý účinek: Menší pěkné rostliny působí v nádobách výrazněji. Při použití různě vysokých nádob ve skupině mohou být nádoby uspořádány v nestejných výškových úrovních. Uspořádání lze snadno změnit. V nádobách můžeme pěstovat i převislé květiny a choulostivé rostliny, které vyžadují chráněné místo u zdi.
- Venkovní pěstování nemrazuvzdorných rostlin: Palmy, citrusy, rododendrony, oleandry a jiné nádobové rostliny se po ukončení jarních mrazíků pěstují venku až do podzimu a pak přezimují v prostoru bez mrazu.
- Manipulace s rostlinami podle kvetení: Jak rostliny odkvétají a jiné rozkvétají můžeme je přesouvat na významnější a nevýznamné místo na terase či balkoně, případně ty odkvetlé zcela odklidit.
Nevýhody nádobového pěstování
- Nutnost časté zálivky a hnojení: čím menší nádoba, tím častěji zaléváme – za slunného a suchého počasí denně. Výživa se v nádobě rychle vyčerpá, proto musíme častěji přihnojovat, a to po 2–4 týdnech.
- Nestabilita: malou a lehkou nádobu s vysokou rostlinou snadno převrátí vítr. Musíme ji chránit nebo na expandovaných místech použít těžkou nádobu, která je nejméně 50 cm široká a 30 cm vysoká.
- Hrozí přehřátí kořenového systému, zvláště u tmavých plastových nádob umístěných na plném slunci. Tyto nádoby chráníme třeba jutou nebo polystyrénem.
- Přemokření: plast je inertní materiál, který není schopen reagovat na výkyvy vlhkosti půdy. Neprodyšnost může způsobovat přemokření a následné uhnívání kořenů. Proto pěstební nádoby opatříme drenáží a drenážními otvory nejméně 1,5 cm široké a ve vzdálenosti 10 – 15 cm.
