Odolná popínavá rostlina Voskovka z rodu Hoja patří odedávna k oblíbeným pokojovým rostlinám. Dříve byla k vidění téměř v každé rodině, potom přišel krátký pokles popularity, a v současnosti se pomalu dostává mezi top pokojovky. Její bohatá květenství v podobě trsů jakoby voskových kvítků intenzivně voní zejména ve večerních hodinách a tmavě zelené listy jsou samy o sobě dekorativní. Voskovka je odolná a vhodná i pro ty, kteří se občas zapomenou o květiny postarat.
Voskovka, Hoya carnosa pochází z východní Asie a Austrálie, má lesklé, dužnaté listy na dlouhých dřevnatějících stoncích, podle druhu sytě nebo světle zelené, případně panašované. Jeden druh je rychle rostoucí a popínavý, druhý vzpřímený. Květy polokulovitého květenství vypadají jako hvězdičky z vosku, jsou bílé nebo růžové s červeným středem, u některých druhů žluté nebo nazelenalé. V květenství jich může být až třicet, omamně voní, nejvíce večer, a roní sladký nektar. Tato skutečnost je mnoha lidem milá, ale alergici reagují rýmou, kýcháním a pálením očí.
Druhy a odrůdy voskovek
Rod Hoja zahrnuje okolo stovky druhů rostlin, z nichž jsou nejběžnější voskovky Hoja masitá, Hoya carnosa (z Číny) a Hoja krásná, H. bella (z Barmy). Hoja masitá je popínavá, pnoucí, ovíjivá a upevňujeme ji k opoře nebo její výhony (dlouhé více než pět metrů) různě proplétáme či necháme převisat. Hoja krásná roste vzpřímeně, je nižší a má menší světlezelené listy. Teplomilná Hoja čárkovitá, H. linearis má silné stonky a bílé květy. Převislá Hoja mnohokvětá H. multiflora kvete nádhernými žlutými květy. Teplomilná H. lacunosa má květy nazelenalé a nevyžaduje tolik světa. H. carnosa Variegata mají okraje listů krémové. H. carnosa tricolor má panašované listy v barvě zelená, bílá a červená.
Stanoviště
Většina voskovek upřednostňuje světlé stanoviště, chráněné před poledním sluncem. Hoja nemá ráda změny stanoviště, dokonce v případě, že s ní budeme manipulovat v době květu, může shodit všechna poupata. Nemá-li dostatek světla, nemusí kvést vůbec.
Pěstování
Nenáročná a odolná voskovka se pěstuje poměrně snadno, a i když ji občas zanedbáme, dobře regeneruje. Sázíme ji do běžné zeminy pro pokojové rostliny, dobře propustné. Teplota jí vyhovuje pokojová, v zimě, pokud možno, mezi 10–15 °C. Snížení teploty v zimě zvyšuje šanci na kvetení (od konce jara do podzimu). V době květu Hoja voní a roní sladký nektar, na což nepříznivě reagují alergici. V létě můžeme rostlinu letnit, ale ne na přímém slunci. Zálivka by měla být mírnější, neboť voskovka patří mezi sukulenty s dužnatými listy, které drží velké množství vody. Nikdy ale substrát nenecháme zcela vyschnout. Optimálně by zálivka měla být pravidelná, a alespoň v sezoně čas od času dešťovou vodou. Ráda má i rosení listů, ne však květů. Při nedostatku vody voskovka nepokvete.
Další pěstování
Tuto rostlinu lze úspěšně pěstovat hydroponicky. Hnojíme na jaře, v létě a na podzim dvakrát měsíčně tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. Růst voskovky je poměrně rychlý, šlahouny mohou být více než pět metrů dlouhé, proto je vyvazujeme do kruhu k půlkruhové opěrce či k žebříčku, případně je necháme v závěsné nádobě převisat. Řez ale rostlina ráda nemá a neodstraňujeme ani odkvetlé stonky, neboť na nich vzniká nová květenství. Přesazujeme na jaře každý druhý rok a květináč volíme raději menší – ve velkém se jí daří hůř.
Množení
Hoju lze množit stonkovými řízky, ale ne vždy se to podaří. Řízky se dvěma listy odebereme na jaře, podélně rozřízneme stonky, aby na každém zůstal jeden list. Konečky namočíme do stimulátoru a zapíchneme do vlhkého substrátu, zaléváme, rosíme a držíme v pokojové teplotě.
Použití a přínos
Voskovka Hoja ve velmi dekorativní rostlina, kterou můžeme tvarovat do kruhu, nechat ji pnout po opěrkách, nebo převisat v závěsných nádobách. Potěší nás vzhledem i vůní. Podle květomluvy ve voskovka rostlinou lásky a značí, že šťastní můžeme být jen spolu.
