Voskování dřevěných povrchů

Voskování dřevěných povrchů patří ke starým technikám, které znali již ve starověkém Egyptě. Ne všechno staré musí být obtížné a pracné. V případě voskování můžeme mluvit o klasice, kterou potvrdil čas. Současnost přidala něco vědy a techniky, takže aplikace je snadnější. Že je příjemná, o tom darmo mluvit – pravý vosk přece velmi hezky voní…

Pro voskování dřevěných povrchů včelími vosky není třeba, aby bylo dřevo dokonale suché. Napustíme ho tekutým, případně pastovitým voskem a ten se vsákne do jeho struktury a ochrání ho proti vnějším vlivům. Nátěry – na rozdíl od laků – nepraskají, neodlupují se a uchovávají si přírodní elasticitu.

Když dřevo dýchá

Navoskované dřevo je chráněné před rizikem deformace pod vlivem vlhka. Nekroutí se, nepraská a volně dýchá, takže v něm nedochází k vnitřním tlakům a pnutím. Ošetřený povrch je přitom až překvapivě odolný, což nám nese další plus při jeho údržbě: stačí ho totiž čas od času přeleštit a je to. A když se přece jen voskování poškodí, jednoduše takový vryp převoskujeme tak, že opravované místo na souvislém povrchu ani nenajdeme.

Pomáhá nám příroda

Problém chemických přípravků je v tom, že i když produkt sám o sobě neškodí, máme už vší té chemie kolem dost a ekologická stopa jejich výroby je značná. Někdy také stačí příslovečná poslední kapka a může se u nás nebo našich blízkých objevit nečekaná alergie. To při voskování nehrozí. Včelí vosky představují přírodní produkt – vosk se jen roztaví a vyčistí, takže si zachová už zmíněnou typickou medovou vůni. Míchá se s dřevními oleji tak, aby vznikl nerozpustný vosk odolný vůči vodě a nečistotám. Samozřejmě s ním můžeme voskovat i drobnější předměty, ale nejlepší uplatnění najde při ošetřování nábytku, protože dobře zaplňuje rýhy. Nežijeme v muzeu a takovým drobným poškozením se asi nevyhneme.

Voskování je snadné

Vosky nanášíme jen na čisté, opracované dřevo, které bylo předem namořené nebo alespoň dohladka obroušené. Pracujeme měkkým štětcem nebo hadříkem, složeným do několika vrstev. Nabereme vosk na hadřík, jemně a rovnoměrně ho kruhovými pohyby vetřeme mezi vlákna, pak podélnými pohyby vyhladíme. První vrstvu necháme nejméně hodinu zaschnout a teprve potom naneseme vrstvu další, zkušení machři doporučují vosk dalších vrstev nanášet jemnou ocelovou vlnou.

Čtyři vrstvy stačí

Samozřejmě, jich můžeme nanést víc, ale tři bývají málo a pět skoro představuje plýtvání materiálem. Mezi jednotlivými vrstvami samozřejmě musíme nechat tak dlouhou technologickou přestávku, aby vosk stačil dokonale ztvrdnout. A pak už jen zbývá nábytek vyleštit: to se nám nejlépe povede jemným hadříkem, na který však netlačíme, abychom nenarušili celistvost nátěru. Voskování po čase získá zajímavou patinu.

Barvy lákají

Pokud povrch dřeva do definitivní podoby upravujeme lakem a přece mu chceme dát nějaký barevný tón, který různorodé plochu sjednotí a nebo podtrhne kresbu dřeva, musíme ho nejdřív namořit. Této práci se při voskování můžeme vyhnout. Někteří výrobci totiž nabízejí vosky a balzámy barvené již na několik přírodních odstínů. Jedná se například o Dekorwachs, Naturbalzám, Antikwachs a Bienenwachs Antik.