Velikonoce podle křesťanů v podstatě začínají Květnou nedělí. Tou začíná pašijový velikonoční týden, poslední před Božím hodem velikonočním. Je ve znamení posledního týdne půstu. Květná neděle připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma – symbolem jsou palmové ratolesti, u nás kočičky, které se světí. Pohané tuto neděli oslavují procitnutí přírody ze zimního spánku.
Květná neděle křesťanů je začátkem Svatého týdne. Konají se procesí a průvody jako symbol účasti na cestě Ježíše na jeho cestě utrpení a vzkříšení.
Svatý týden
Každý den Svatého týdne má svůj název i svůj význam. Stejně jako šest neděl před Velikonocemi. Velikonoční týden – více ZDE.
Modré (žluté) pondělí
Modré pondělí je poslední masopustní pondělí a je ve znamení nicnedělání. Kostelní výzdoba byla modrá až modrofialová, ale žádné obřady se ten den nekonaly.
Co se dělá a co ne:
* tento den se nevykonává žádná práce, to se ale netýká práce kolem přípravy jídla
Co se jedlo:
* pečou se Boží milosti – recept ZDE.
Šedivé úterý
Ani tento den se nekonaly žádné obřady. Na Šedivé úterý se uklízelo a hlavně se vymetaly pavučiny z koutů.
Co se dělá a co ne:
* důsledným úklidem vyženeme z domu zlé duchy a negativní energii.
Co se jedlo:
* Pučálka – recept ZDE.
Škaredá (Sazometná, Smetná, Černá) středa
Škaredá středa má připomenout Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek (Jidáš škaredil na Krista). Název Sazometná naznačuje, že se toho dne vymetaly se saze z komína. Dokončoval se velký jarní úklid, smýčilo se. Hospodáři donesli do kostela posvětit opálené polínko dřeva. Z něj pak doma nadělali třísky, které se svěcenými kočičkami zapíchali do rohu polí. Mělo to přinést bohatou úrodu a brzké žně.
Co se dělá a co ne:
* neškareďte se, mohlo by vám to zůstat, škaredili byste se každou středu v roce
Co se jedlo:
* jedí se nevzhledná jídla – trhance – placky, bramboráky, bác, palačinky, které se při přípravě záměrně potrhají
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je prvním ze slavnostních dnů Svatého týdne. Konala se Poslední večeři Páně, večer pak zvony odlétají do Říma a v kostelích je ticho až do Bílé soboty. Zvonění nahradí zvuk řehtaček, klapaček aj., který také vyhnal nečisté síly z domů. V ten den se nosilo zelené mešní roucho. Děti chodily s řehtačkami nebo klapačkami, mlýnky a dalšími předměty, které rámusily, a koledovaly.
Co se dělá a co ne:
- snězte něco zeleného – špenát, zelí, petržel, kopřivy… – abyste byli po celý rok zdraví
- nehádejte se s nikým – hádky se vám budou vyhýbat
- nemá se nic půjčovat – peníze si k vám samy najdou cestu
- před rozedněním zatřeste ovocnými stromy – urodí se více ovoce
- s posledním úderem zvonu zacinkejte penězi – budou se vás držet po celý rok
- spalte smetí a hoďte je přes plot – váš dům opustí myši i hmyz
- umyjte se ráno rosou, budete celý rok chráněni před nemocemi Co se jedlo:
- jidáše potřené medem – kdo sní, bude chráněný před uštknutím hadů i před žihadly vos. Recept ZDE.
- jarní bylinková polévka – recept ZDE s preclíky nebo škvarkovými plackami
- luštěninová jídla, např. Kočičí tanec (zapékaná čočka a kroupy s česnekem), Pučálka, Šumajstr (fazole s kroupami, škvarky…). Recepty ZDE.
Velký pátek
Podle křesťanů byl na Velký pátek ukřižován Ježíš Kristus, zemřel na kříži a byl pohřben. V tento čas se konají obřady a pobožnost křížové cesty. Tento den drží křesťané přísný půst ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Podle pohanské tradice je ale Velký pátek spojen s kouzly. Otevírají poklady ve skalách – označuje je záře. Otevírá se i hora Blaník. Voda z horských pramenů se mění na víno. Také to byl to den bosorek a čarodějnic, které tajně kladly na kámen v potoce slámu nebo povříslo, ale jen samy věděly proč. Z vody vycházeli vodníci a proháněli se po souši na koních.
Co se dělá a co ne:
- před východem slunce se omyjte v potoce – budete zdraví
- nesmí se hýbat s půdou – na venkově se nepracovalo na poli ani v sadě
- nepralo se prádlo
- nic se nepůjčovalo, protože půjčená věc by mohla být očarovaná
Co se jedlo:
- postní jídla – ryby, bramborové těsto ve tvaru ryby
- hustá polévka, ve které bývá kysané zelí, špenát, brambory a luštěniny
Bílá sobota
Den vzkříšení, konec půstu, z Říma se vracejí zvony. Bílé roucho je znakem čistoty. Světil se paškál – oheň, od kterého se zapalovala velikonoční svíce, od které si hospodyně zapalovaly doma ohně. Křesťané oplakávali Krista, který ležel v hrobě. O Velikonoční noci vstal z mrtvých.
Co se dělá a co ne:
* pletou se pomlázky – návod ZDE
* barví se vajíčka – návody ZDE a ZDE
Co se jedlo:
* pečou se velikonoční beránci a mazance recept ZDE.
* připravovaly se obřadní i sváteční pokrmy
Neděle – Boží hod velikonoční
Po Velké noci, kdy vstal Ježíš z mrtvých, nastává Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána. Světily se velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci…) a každá návštěva z nich pak dostala kousek. Kus svěceného jídla se daroval poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Co se dělá a co ne:
- nechávají se světit velikonoční pokrmy
- peče se chléb a nechá se světit
- připravuje se koleda
Co se jedlo:
- mazanec
- posvěcený beránek (z masa nebo sladkého těsta) – najdete ztracenou cestu
- masový vývar
- jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso. Uzené maso.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je nejvýznamnější den celých Velikonoc. Křesťané se radují, pohané provádí obřady plodnosti. Chlapci i muži chodí s pomlázkami, šlehají – pomlazují děvčata a ženy (symbol zdraví, svěžesti a plodnosti), a dostávají za to od nich malovaná vajíčka, dospělí také „panáka“ nebarevné kořalky. Pohanské děti – potomci Keltů – hledají v zahradě vejce a sladkosti, které tam schoval velikonoční zajíc. Večer se chodilo k muzice v hospodě.
Co se dělá a co ne:
- ženy a dívky mají být pošlehány čerstvými pruty (pomlázkou), aby byly celý rok svěží a zdravé. Chlapci a muži za to dostanou barevná vajíčka.
- krajově se polévá vodou – má to stejný význam jako pošlehání. Někde muži polévají ženy, jinde ženy muže.
- jedno vejce se rozdělí na tolik dílů, kolik je členů domácnosti a každý sní jeden díl. Říká se: Kdybys někdy zabloudil, vzpomeň si, s kým jsi jedl vejce, a najdeš cestu domů.
- děti hledají vejce a dárky od velikonočního zajíčka
Co se jedlo:
- vejce na všechny způsoby
- velikonoční nádivka s kopřivami (recept ZDE) a pečené maso
- mazanec, beránek, sladkosti, ptáčkové z těsta
