Výrobu koberečků tkaných ze zbytků různobarevných hadříků nebo na proužky nastříhaných vyřazených bavlněných oděvů bychom zařadili spíš do minulých staletí. Hadrák bychom si nejspíš do moderně zařízeného bytu nedali, ale v předsíni nebo koupelně by uplatnění našel, a určitě by se skvěle vyjímal na chalupě nebo na chatě. Tkaní hadrového koberce je spojení příjemného s užitečným. Zbavíme se hromady vyřazeného ošacení a zútulníme si domov.
S hadrákem jsme se mohli setkat v dětství při četbě Dětí z Bullerbynu od švédské královny dětské literatury Astrid Lindgrenové, kde Lisa popisuje své nejkrásnější narozeniny, k nimž dostala vlastní pokoj vybavený koberečkem červeně, žlutě, zeleně a černě pruhovaným, který utkala maminka z barevných hadříků.
Výhody hadráku
ruhy látky na tkaní, foto med
Koberce vyrobené touto tradiční technikou jsou velmi trvanlivé a bez obav je můžeme opakovaně prát v automatické pračce. Tím, že je z bavlny a je ho lze prát se stává vhodným i pro alergiky. Pokud použijeme stálobarevné materiály, bude i koberec stálobarevný. Tento koberec umístěný v koupelně je příjemný na dotyk bosou nohou, když vystupujeme z vany nebo sprchy. Je měkký a hřejivý pod nohama, zejména na vydlážděné podlaze v kuchyni nebo předsíni. Vzory koberce skvěle zapadnou do stylově zařízených pokojů převážně víkendového bydlení.
Tkalcovský stav
K výrobě koberečků potřebujeme jednoduchý dřevěný tkalcovský stav. Jeho šířka určuje i výslednou šířku koberce, která bývá zpravidla okolo 70 centimetrů a délka pak závisí na délce nití osnovy. Pro toho, kdo ho má na půdě po předcích, nebo si pořídil nový, bude výroba hadrového koberce bez problému, ostatní mohou vyzkoušet tvorbu hadrového koberečku technikou gobelínu nebo sešívaných copánků či háčkováním. Na osnovu používáme bavlněné nitě, někdy různé barvy. Při práci střídavě zvedáme pomocí pedálů ve spodní části stavu polovinu nití osnovy a do vzniklé mezery (prošlupu) vkládáme do osnovy útek, což jsou v našem případě asi 2,5 centimetrů široké proužky bavlněné látky. Útek tkalcovským paprskem přiráží k již utkané části koberečku a utahuje ho, aby měl správnou hustotu a pevnost. Hotový koberec se postupně nabaluje na spodní válec.
Barvy koberečku
Kombinací různobarevných proužků látky se vytváří množství pestrých tradičních i moderních vzorů, záleží na zkušenostech a šikovnosti tkadleny. Začneme tím, že shromáždíme různé kusy bavlněných, případně lněných látek. Ty vypereme. Všechny kusy látek hadovitě nastříháme na proužky široké 2-3 cm. A teď záleží na nás, v jakém barevném ladění budeme proužky navazovat. Vážeme velmi volnými uzlíky tak, aby později vytvořené pruhy spolu barevně ladily a navineme je na dřevěný člunek. Volně svázané musí být proto, že je budeme při tkaní rozvazovat.
Tkaní hadráku
Podlahu, kde má být kobereček umístěn si nejprve přeměříme, potom můžeme hadrák zhotovit přímo na míru. Předpokladem je, že s ním umíme alespoň trochu zacházet. Člunek s navinutým materiálem protahujeme prošupem (prostorem mezi osnovami). Během tkaní uzlíky rozvazujeme a konce proužků překládáme asi 2 – 3 cm přes sebe. Takto pracujeme, dokud nezískáme odpovídající délku koberce (může být libovolná). Utkáme-li požadovanou délku koberce, přestřihneme bavlněnou osnovu ve vzdálenosti 20 cm od konce zhotoveného koberce. Utkaný koberec ukončíme uvázáním třásní. Odpočítáme asi šest nití, které vždy svážeme do uzlíku těsně u kraje koberce. Třásně přečísneme a nakonec je ostrými nůžkami zastřihneme na požadovanou délku.
