Velikonoce nacházejí základ v pohanských oslavách jara. Pohanské symboly jsou i vejce, beránek, pomlázka… Šest nedělí před Velikonocemi se pojímá období křesťanů, které začíná Popeleční středu (46 dní před Božím hodem velikonočním) po masopustním úterý. Začíná téměř šestitýdenní půst. Stejně jako Velikonoce má i Popeleční středa a všechny předvelikonoční neděle pohyblivé datum. Šest neděl mají svá jména a tradice naznačují, jak se o které chovat a co bylo zvykem jíst.
Období přibližně od Tří králů do Masopustního úterý bylo dobou radovánek a dobrého jídla. Týden před začátkem půstu si lidé měli dopřát výživné a mastné věci. Konaly se zabíjačky (více ZDE), poslední čtvrtek před půstem měl i příhodný název – tučný. Tento den se kromě dobrot ze zabíjačkových hodů připravovaly i koblihy. (Recept ZDE.) Toto období vyvrcholilo masopustním průvodem, rejem, lidovou veselící (více ZDE). Ale všeho do času. V úterý se „pohřbila“ basa a začal 40denní půst a podle křesťanů čas rozjímání a modliteb. Však se také říká, že neznaboha, který o masopustním úterku bude tancovat přes půlnoc, bude strašit čert!
Popeleční středa
Popeleční středou začíná půst. Někteří křesťané spálí suché ratolesti z loňské Květné neděle a vzniklý popel si nechávají posvětit v kostele. Tímto popelem jim kněz udělá na čele kříž, přičemž říká: …prach jsi a v prach se navrátíš. Tím se věřícím připomíná pomíjivost tohoto života a nutnost pokání.
Co se má dělat: peče se chléb, pije se svěcená voda nebo i kořalka (jako ochrana před komáry v létě).
Co se nemá dělat: nemá se prát prádlo, jinak zůstane po celý rok špinavé.
Šest neděl před Velikonocemi
1. neděle – Černá, Liščí
Černá neděle je ve znamení černé barvy oděvů, připomíná ukřižování Krista, konec zábavy a půst. Liščí neděli měli Keltové – matky tajně v noci napekly preclíky, které navěsily na barevných stuhách a proutcích (podle počtu dětí) na ovocné stromy. Tuto nadílku „od lišky“ si ráno děti vyhledaly.
Co se má dělat: začíná velký jarní úklid domácnosti.
2. neděle – Pražná, Sazometná
Pražná neděle je spojena s postním jídlem Pražmo, což je nasucho upražené naklíčené obilí, a také polévka z tohoto obilí s názvem Praženka. Mohou to být i naklíčené luštěniny (Pučálka – recept ZDE), i čerstvé výhonky řeřichy a dalších semínek. Pražná a také Samometná neděle pokračuje ve velkém jarním úklidu.
Co se má dělat: uklízí se a vymetají se saze z komína.
3. neděle – Kýchavá
Název pochází od slova kýchat. Při kýchnutí si lidé přáli slovy Pozdrav tě pán Bůh nebo Pomáhej pán Bůh. Asi od této doby bylo známkou dobrého vychování takového zdravení. Podle tradice se říká, že kolikrát kdo kýchne, tolik roků bude ještě žít. A také, že kdo na kýchavou neděli třikrát za sebou kýchne, bude zdráv celý rok.
Co se má dělat: pozdravit, když někdo kýchne
4. neděle – Družebná, Růžová
O Družebné neděli se scházeli ke společnému posezení chlapci s dívkami, každý přinášel nějaké jídlo, které společně snědli. Oblíbené byly koláče družbance s hruškovými či švestkovými povidly a tvarohovou, jablkovou nebo makovou náplní, které se na Družebnou neděli pekly. Liturgický název Růžová se nazývá proto, že se v tuto dobu v Římě světí zlatá růže.
Co se má dělat: družit se a sdílet spolu čas.
5. neděle – Smrtná, Smrtonosná, 1. Pašijová
Podle pohanské tradice se z tyče, ze slámy a starých ženských šatů vytváří figurína Morany (Mařeny, Mořeny, Smrtky) a vynáší se za ves nebo za město, kde se zapálená hodí do vody, případně se zahrabe. Tento obřad je symbolem vyprovázení zimy (smrti) a vítání jara. Skupina se pak vrací se zpěvem a s malým zeleným stromkem s barevnými stuhami – lítem, a koleduje po domech. Říkalo se, že kdyby se některý mládenec obřadu nezúčastnil, někdo z jeho rodiny by do roka zemřel. Liturgicky má tato neděle název 1. Pašijová. Četly se pašije o umučení Páně. Před touto nedělí se zahalují kříže fialovým plátnem.
Co se má dělat: jít na procházku (vynést symbol zimy z domu) a přinést si narašenou větvičkou nebo kytičku (přivítat jaro).
6. neděle – Květná, Palmová, 2. Pašijová
Poslední postní neděle před Božím hodem velikonočním. Symbolem je červená barva (krev Páně). Při mši se čtou Pašije, evangelium o umučení Páně. Světí se kočičky, vrbové proutky, zimostráz a palmové ratolesti. Světí se hromničky. Svěcené kočičky se zastrkávaly za kříž nebo svatý obrázek ve světnici. Pohané kouzlili – uřízli čarovný vrbový proutek a hledali zlaté vejce, které snesla černá slepice s bílou chocholkou na neznámé místo. Když ho našli, schovali ho do slámy a před půlnocí položili na křižovatku lesní a polní cesty. Vrbovým proutkem mávli k jihu, severu a východu, načež se objeví se duch, který vyplní člověku každé přání.
Co se má dělat: posvěcenými kočičkami si přetřeme oči, aby nás celý rok nebolely, a dobře jsme viděli. Když jednu kočičku spolkneme, nebude nás celý rok bolet v krku. Obydlí vymeteme zelenými ratolestmi, abychom zahubili veškerou neřest.
Co se nemá dělat: nic se nemá péct, aby se nezapekl květ na stromech a bylinách a nebylo by žádná úroda.
Pokračování: Velikonoční pašijový týden
