K umocnění hřejivé atmosféry Vánoc patří některé v zimě kvetoucí pokojové rostliny – o nichž jsme již psali. Ale kromě Vánoční hvězdy, Bramboříku, Azalky či Hvězdníku by při výzdobě bytu neměly chybět další rostlinné symboly Vánoc. Mimo jiné kromě vánočního stromku i tradiční barborky, jmelí, a v mnoha domácnostech i cesmína či mahónie.
Barborky
K vánočním svátkům patří samozřejmě rostlinné symboly Vánoc jako barborky, které získáme tak, že na svátek svaté Barbory (4. prosince) nastříháme větévky z jara časně vykvétajících dřevin. Nejoblíbenější jsou větvičky třešní, višní, Forzýtie, Kdoulovce, meruněk, broskvoní, nebo dřínu. Během Vánoc postupně rozkvetou, což se s trochou péče a štěstí snadno povede. Tento prastarý lidový adventní zvyk původně symbolizoval příchod nového světla v podobě Ježíše Krista a také končící zimní slunovrat, kdy už je jakoby vidět světlo na konci tunelu – tedy příchod dalšího jara. V pozdější době rozkvetlá barborka oznamovala, že dívka (v odpovídajícím věku) se během příštího roku vdá. A také, komu rozkvetou do štědrého dne, bude mít v příštím roce štěstí. A to asi všichni potřebujeme.
Aby včas rozkvetly
Důležité je nařezat větvičky šikmými řezy. Jakmile je přeneseme do místnosti, celé je ponoříme na několik hodin do vlažné vody. Pak je vložíme do vázy naplněné vodou a umístíme do světlé místnosti s chladnější teplotou. Podle rychleného druhu větvičky asi 5 až 12 dní před kvetením přeneseme do teplého obývacího pokoje. A pak už se můžete těšit na to, jak se budou jednotlivé kvítky postupně otevírat.
Jmelí
Tradiční větvička jmelí by o Vánocích neměla chybět v žádné domácnosti, neboť přináší štěstí, které se násobí počtem bílých bobulek na větvičce. Zelené, ale i stříbřené či zlacené snítky jmelí se připevňují nade dveře nebo k lustru, případně ve vázičkách zdobí stůl. V Anglii, odkud k nám tento obyčej přišel, může muž políbit každou dívku či ženu, kterou potká pod zavěšeným jmelím. Traduje se, že především darované jmelí přináší štěstí. Proto se v mnoha domácnostech uchovává celý rok, až do příštích Vánoc. Podle jedné z křesťanských legend rostlo jmelí původně jako strom. Právě z jeho větví prý Josef po zimním slunovratu vyřezal kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech tento strom porazili Římané a z kmene vyrobili kříž, na němž Ježíše ukřižovali. Strom jmelí pak seschl do malých keříků a tak, jako věřící jsou živi z Kristova těla, tak i jmelí žije z živin jiných stromů. Vánoční jmelí, které roste převážně na listnatých stromech a má přes tisíc odrůd, je totiž poloparazitem – vlastní živiny si vytváří fotosyntézou, od svých hostitelů si bere jen vodu a minerály. Bobulky jmelí jsou jedovaté, musíme si tedy dát pozor, aby rostlina nebyla v dosahu malých dětí či domácích zvířat.
Cesmína a Mahónie
Rostlinné symboly Vánoc představují především v anglosaských zemích větvičky stálezelené Cesmíny (Ilex), které jsou typické svými lesklými, kožovitými listy, které jsou na okraji zvlněné a ostnitě zubaté. Je zdobná i červenými peckovičkami, které dlouho uchovávají svěží barvu. Keltští druidové keře cesmín považovali za svaté. K dekoracím se užívala i během starořímských Saturnálií. Především v Anglii, ale často již i u nás, je tradičně jedním z typických symbolů Vánoc. Podobné listy má u nás častěji pěstovaná Mahónie (Mahonia) cesmínolistá, lidově mahon. Do rodu mahonií se řadí desetitisíce druhů. Jedná se o vždyzelené keře s typicky velkými, tuhými, tmavě zelenými a pichlavými listy. Tyto větve se používají pro vazbu věnců a nejrůznějších vánočních dekorací. Plody jsou ojíněné tmavě modré bobule, které však během podzimu většinou opadají.
Vánoční dekorace s cesmínou či mahónií
O Vánocích použijeme celé větve nebo nastříhané kratší snítky. Cesmína dlouho vydrží, ať již ve váze s vodou, nebo bez ní v různých aranžmá s jehličnany nebo i živými květinami. Nádherná je v adventním věnci. Ale raději ji jen hustě vypichujeme do slaměného korpusu nebo aranžovací podložky a necháme volně seschnout. Při práci i tak dáváme pozor, neboť ostnatými listy si snadno poraníme ruce. Větvičky cesmín a mahónií se dále používají k výzdobě svícnů, v závěsu u lustru, mísy s ovocem či cukrovím i také skvěle dozdobí Betlém nebo vánoční dárky. Pro zvýšení svátečního efektu můžeme použít i lesk na listy.
