Pokojový Břečťan popínavý a jeho kultivary patří mezi nejrozšířenější pokojové rostliny. Je velmi dekorativní a bujně rostoucí listy zaplní během krátké doby dostatek prostoru. Břečťan je ideální rostlinou pro začátečníky, neboť se snadno pěstuje. Navíc se velmi jednoduše rozmnožuje svrchními řízky, a to během celého roku.
V přírodě široce rozšířený Břečťan popínavý (Hedera helix) je obecně známý svými typickými laločnatými listy. Méně známé jsou pěstované odrůdy, které mají pozměněný tvar a odlišné zbarvení listů. Odrůdy břečťanu se většinou mohou pěstovat bud jako převislé nebo jako popínavé rostliny. Pokojový Břečťan a jeho odrůdy zaujímají mezi okrasnými rostlinami významné postavení. Při vnitřním použití bývají nízkou složkou ve skupinách rostlin nebo pokrývají jako popínavé rostliny stěny.
Druhy a odrůdy
Některé z druhů břečťanu, např. ´Chicago´ a ´Pittsburgh´ bujně rostou a mají jako původní druh zelený pětilaločný list. U jiných odrůd jsou ale listy rozmanité – počínaje prostým štítovitým a konče protáhle hvězdicovitým tvarem. Okraje listů jsou hladké nebo zkadeřené a barvy se různě proměňují od jednotné zelené až ke složitým směsím bílé, krémové, šedé, zelené a žluté. Největší listy má ´H. canariensis´, který se pěstuje pouze v pestrolisté podobě jako odrůda ´Gloire de Marengo´. Nejširší použití mají odrůdy H, helix, které se vzdušnými kořínky přichycují k různým povrchům. Tuto schopnost však nemá velkolistý a pomalu rostoucí břečťan H. canariensis. Břečťany se neuplatňují jen jako popínavé rostliny, ale i jako zavěšené převislé rostliny a jako přízemní pokryvné rostliny. Některé dobře rozvětvující odrůdy jako jsou ´Eva´, ´Glacier´ a ´Sagit-taefolia´ jsou zárukou toho, že si Pokojový břečťan zaslouží i samostatné umístění.
Stanoviště
Břečťanům se nejlépe bude dařit na světlém místě, kam ale nedopadá přímé slunce. Během roku vyžaduje břečťan pokojovou teplotu, v zimě dává přednost chladnějšímu, ale ne mrazivému stanovišti. Všeobecně lze říci, že zelenolisté kultivary rostou dobře ve stínu a chladnu, pestrolisté na světle a v teple.
Pěstování
Pěstování břečťanů je mnohem snadnější v bytech, které nejsou vytápěny ústředním topením, kde trpí teplým vysušeným vzduchem a mohou jim hnědnout špičky listů. Tento problém můžeme řešit pravidelným rosením. Nikdy, a to ani v zimě, bychom neměli nechat substrát zcela vyschnout. V létě zaléváme málo ale často, aby půda byla mírně vlhká. V zimě zálivku omezíme, protože v tomto období je břečťan na přemokření dost citlivý. Zaléváme odraženou vodou. Občas ji můžeme osprchovat vlažnou vodou. Od března do konce léta můžeme rostlinu slabě přihnojovat. Břečťany rostou poměrně rychle, když je budeme pravidelně zaštipovat, rozvětví se a bohatě rozkošatí. Mladé rostliny přesazujeme na jaře zprvu každý rok, později stačí jednou za tři roky. Chceme-li vytvořit hustý přízemní porost, dáme přednost odrůdě s malým listem a narůstající stonky během roku několikrát zaštípneme.
Množení
Při odstraňování vrcholů stonků, čímž podporujeme rozvětvování rostliny, získáváme řízky k množení. Odstřižené olistěné šlahouny stačí vložit do nádoby s vodou, zakrátko pustí kořínky. Často rostou „jen z vody“ dlouhou dobu, jsou proto vhodné pro hydroponické pěstování.
Tip: Jak si vypěstovat břečťanový stromek
Vybereme si nejlépe odrůdu Fatshedera lízei. Hlavní stonek vyvážeme ke kolíku a pravidelně odstraňujeme postranní výhony. Jakmile stonek doroste devadesáti centimetrů, vodorovným řezem odstraníme vrcholovou část.
Použití a přínos
Břečťan popínavý je vlastně chameleón mezi rostlinami, pro pěstování si můžeme vybrat z mnoha kultivarů, které mají odlišně velké listy, tvar, ale i barvu. Břečťany můžeme zavěsit do košíčku, nechat pnout po opoře či přisadit k mohutných rostlinám a maskovat třeba okraj květináče.
