Výživa pokojových rostlin včetně jejich hnojení patří k dalším základním potřebám. Rostliny v bytech po zimním odpočinku rostou výrazně rychleji a potřebují zajistit dostatečné množství živin pro dobrý vývoj listů a květů. Pokojové rostliny, jako ostatně většina flóry, potřebují především přiměřené množství dusíku, fosforu, draslíku a malé množství stopových prvků. Živiny rostliny čerpají z výživného substrátu, do něhož je zasadíme, a z hnojiv.
Substrát pro pokojové rostliny, z něhož rostliny svými kořeny získávají vodu, živiny a vzduch, se připravuje uměle ze základních zemin. Zeminy se pak základně dělí na minerální (komposty, ornice, drnovka) a humusové (vřesovka, rašelina, listovka…). Dále pak na zeminu lehkou, středně těžkou a těžkou. A konečně podle chemického složení, přesněji podle nároků na pH můžeme rostliny rozdělit do čtyř skupin.
pH zeminy
Každý druh rostlin má na chemické složení substrátu rozlišné nároky. Většina pokojových rostlin v květináčích roste při mírně kyselé půdní reakci. Kyselý substrát s pH 4,0 prospívá vřesovitým druhům. Mírně kyselou zeminu s pH 5,0 vyžadují například okrasné kopřivy, pokojové hortenzie, kamélie aj. Zeminu s pH 6,0 upřednostňují kapradiny, palmy, primule, myrty, fuchsie, pelargónie a např. bramboříky. Substrát s neutrální reakcí pH 7,0 dělá dobře především fíkusům, klíviím, chryzantémám, asparágu a většině kaktusů.
Výživa pokojovek
Rostliny v přírodě se o svou výživu většinou dokáží postarat samy tím, že se jejich kořeny rozrůstají, čili natahují se do míst, kde výživu naleznou. To pokojové rostliny nemohou, neboť jejich prostor je omezen pěstební nádobou. Rostlina zasazená do výživného substrátu za nějakou dobu zpracuje živiny v něm obsažené a další jsou vyplavené vodou odtékající z květináče. A pak nastává čas pro pravidelné přihnojování rostlin.
Dusík je nezbytný pro tvorbu listů, fosforečnany pro dobré prospívání kořenů a bez oxidu draselného by pokojové rostliny jen stěží kvetly. Optimální metabolismus rostlin zajistí draslík, při jeho nedostatku nastává zakrnění, opadávání listů a hrozí snížená odolnost proti mrazům a škůdcům. Vápník je důležitý pro stavbu kostry rostliny, obsah v půdě určuje půdní reakci.
Co může způsobit nedostatek výživy
Nedostatek dusíku naznačují tyto příznaky: slabé stonky, žloutnutí a vadnutí listů, rostlina nekvete, nebo zakrslými a nevýrazně zbarvenými květy. Fosfor totiž rostliny ukládají v květech, pylových zrnech a semenech. K nedostatku vápníku dochází jen zřídka a to začnou odumírat vrcholy nebo kořeny a kroutit se mladé listy. Při nedostatku železa se objevuje chloróza u mladých listů. Pokud je málo síry, mědi, bóru a manganu dochází při růstu k deformování rostlin.
Co může způsobit nadbytek výživy
Rostliny můžeme z přílišné horlivosti předávkovat, což jim také neprospívá. Příznakem jsou povadlé listy, bílý povlak na substrátu a na hliněném květináči – ale pozor, stejně působí příliš tvrdá voda. Zasolování může být pro rostliny nebezpečné, a proto při silném výskytu této vrstvy zavčas květiny přesadíme do nového substrátu. Dále přehnojení přináší zakrnělý růst v létě a vytáhlý a slabý v zimě. Na listech se objevují tvrdé hnědé skvrny a popálené okraje listů. Při nadbytku výživy jsou rostliny náchylnější k chorobám a škůdcům.
Kdy hnojit
Zásoba živin v substrátu vydrží nejdéle dva měsíce po zasazení nebo přesazení. Pravidelně přihnojujeme v sezóně od jara do podzimu alespoň jedenkrát za čtrnáct dnů současně s důkladnou zálivkou. V době vegetačního klidu nehnojíme.
Před použitím vždy důkladně prostudujeme návod, protože sice mnohé přípravky ředíme na koncentraci kolem 0,3 %, ale doporučení výrobců mohou být odlišné podle připravené koncentrace hnojiva.
Čím hnojit
Trh pro výživu pokojových rostlin nabízí celou řadu obecně použitelných i specifických přípravků. Nejvhodnější jsou hnojiva kapalná, rozpuštěná v zálivkové vodě, která dodávají živiny v dobře vstřebatelné formě a navíc způsobují jen malé zasolování substrátu v nádobě.
- K běžnému hnojení používáme nejlépe vícesložková hnojiva s obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Informace, co hnojiva obsahují, jsou uvedena na obale.
- Můžeme používat i organická hnojiva (obsahující základní živiny, ústrojnou hmotu, mikroorganismy a růstové látky), která máme k dispozici – například chlévský hnůj, kravince, ptačí trus, močůvku, rohovou a kostní moučku apod.
- Minerální hnojiva obsahují i více živin ve větším množství než přirozená, jsou vhodná k přihnojování i do směsí zemin. Mohou být buď jednoduchá nebo plná – ta obsahují všechny živiny v přiměřeném poměru a jsou pro pěstování pokojových rostlin nejvhodnější.
- Tablety a tyčinky se snadno používají – prostře je zasuneme do země, ale mají i své nevýhody. V jednom místě se tak koncentruje velké množství živin, což neprospívá rovnoměrnému růstu kořenů.
- Listová výživa dodává rostlině živiny prostřednictvím listů, které jí postřikujeme. Tato výživa má význam při nápravě nedostatků základní kořenové výživy a u okrasných rostlin je málo použitelná, neboť se po postřiku tvoří na listech zaschlé skvrnky solí.
