Domov bez pokojových rostlin, které nám v neutěšených městských aglomeracích zprostředkovávají chybějící kontakt s přírodou, si umí představit jen málokdo. Květiny nám za nepatrnou péči poskytnou spoustu příjemných chvil a přispívají tak k naší duševní pohodě. Jsou ale i citliví jedinci, jež na některé rostliny reagují alergicky. Které pokojové rostliny a alergie patří mezi nejvíce působící?
Pokojové květiny sice zpravidla produkují zanedbatelné množství pylu, ale množí případy kontaktních dermatitid vyvolaných právě stykem s rostlinami. Alergen sám nemusí být toxický nebo jinak organismu nebezpečný. O jedovatých pokojových rostlinách více ZDE a ZDE.
O jaké alergeny se jedná
Bezprostřední příčinou klinických potíží nebývají totiž samotné rostlinné produkty, ale tzv. mediátory: látky jako histamin, serotonin, heparin. Ty produkují buňky podkožní pojivové tkáně a nesou odpovědnost za otoky, vyrážky, pokles krevního tlaku a kontrakce hladkého svalstva. Některé rostliny (např. kopřiva) přímo uvolňují histamin do žahavých chlupů. Častěji se ale na vzniku kontaktních dermatitid podílejí endogenní mediátory uvolňované našimi vlastními buňkami. Kupříkladu obecně pěstovaná Diefenbachie (Dieffenbachia) vyplavuje při poranění explozívní buňky s ostrými krystalky oxalátů (šťavelanů). Jejich průnik do pojivové tkáně vede k degranulaci buněk spojené s masívním uvolňováním histaminu.
Jak alergeny působí
Rostlinnými alergeny bývají některé fenolové a terpenové sloučeniny, které nepůsobí bezprostředně. Jejich molekuly svázané na lidskou bílkovinu. Vzniklý antigen makrofágy rozpoznávají jako cizorodý prvek bílými krvinkami. Ty reagují tvorbou protilátek, které se váží na buňky pojivové tkáně a při kontaktu s antigeny je inaktivují. To opět provádí degranulace nosných buněk a uvolňováním výše zmiňovaných vazoaktivních mediátorů. V takových případech však doprovázejí mediátory chemotakticky účinnými (tzv. cytokiny) přitahujícími k místu reakce krevní destičky a další buňky odpovědné za destrukci tkáně a tvorbu zánětů.
Pro alergiky nebezpečné květiny
Právě mnohé druhy rodu Filodendronů (Philodendron) obsahují vedle oxalátových krystalů ve tkáních fenolové deriváty resorcinolového typu. Ty způsobují zánětlivé reakce v množství odpovídajícím pouhé tisícině miligramu. K rostlinným metabolitům patří také benzochinony – Prvosenky v době, kdy ještě nebyly vyšlechtěné neškodné kultivary, obsahovaly primin, a benzylisochinony. Kamélie s thebainem. Skupinu fenolových derivátů tvoří furanokumariny, kdy potřísněná kůže reaguje až ultrafialovou složkou slunečního záření a poté nám naskáčou puchýře. Podobné látky obsahuje bolševník (Heracleum), Fíkusy (Ficus), zástupci rodů Šeflera (Schefflera) – a Stínovka (Polyscias). Alergeny Břečťanu (Hedera) jsou steroidní saponiny terpenické povahy. Podobné látky vyvíjí v menším rozsahu např. Tchynin jazyk (Sanseviera) a Dračinec (Dracaena). K isoprenovým derivátům patří estery forbolu odpovědné za dermatitidy způsobované mléčnou šťávou Krotonu (Codiaeum) a Vánoční hvězdy (Poinsettia). Kardenolidy náležející k nejprudším jedům v rostlinné říši; např. v Oleandru (Nerium), Acokanthera, Voskovka (Hoya), Allamanda, Mandevilla, Madagaskarský jasmín (Stephanotis).
Opatrně při manipulaci
Pokojových rostlin, které některým osobám způsobují alergickou reakci je víc, ale ani tyto citliví jedinci se nemusejí květin zbavovat. Důležité je se jich nedotýkat. Pokud rostliny potřebují přesadit, aby se práce ujal někdo odolnější, nebo aby pracovali v rukavicích. Ostatně dráždivé látky, které zmíněné rostliny produkují, tvoří zanedbatelné množství celkového objemu všudypřítomných alergenů v agresívním městském prostředí.
