První školní den rázně zazvoní v životě našeho malého potomka: oznamuje mu totiž konec doby pouhých her a mazlení a průnik povinností do všedního dne. Je na rodičích, aby tento zlom zapůsobil na dítě příjemně, aby vzbudil radostné očekávání. Nejde ale jen o prvňáčky, i ostatní školákům s postupem let rostou jejich potřeby. Jak má tedy vypadat pokoj pro školáka?
Pokoj pro školáka – prvňáčka se z dětského pokojíčku plného hraček radikálně mění v území, kam je třeba vnést úctu k soukromí „studujícího“ človíčka a klid na jeho práci. Dítě je ale dítě a samozřejmě potřebuje i hračky a prostor ke hraní a k relaxaci. Na to vše při zařizování musíme myslet.
Vhodná místnost
Pro dětský pokoj bychom měli vybrat i správnou místnost. Měla by to být druhá největší po obývacím pokoji, neboť děti v ní tráví podstatně více času, než rodiče v ložnici nebo v pracovně. Poté pokoj vizuálně rozčleníme do zón. Máme-li více dětí než jedno, můžeme pokoj dělit buď nízkou pevnou příčkou, nebo vertikálními žaluziemi, látkovými posuvnými panely nebo paravánem. Pocit soukromí je důležitý. Každé dítě by mělo mít vlastní postel, židli a stůl, kde se bude moci nerušeně učit. Barevné řešení pokoje ovlivní náladu dítěte. Černá a bílá barva jsou pro dítě nevhodné, zato červená působí vesele až radostně. Po okoukání ale dráždí a u citlivějších dětí vyvolává roztěkanost. Je proto vhodnější použít červenou na menší plochy než jsou stěny, například nábytek. Většina odstínů a tónů zelené i modré uklidňuje, žlutá a oranžová pokoj rozjasní a prohřeje. Růžová je něžná a navozuje pocit bezpečí.
Nábytek pro školáka
Důležitý je zejména kvalitní psací stůl, slušné osvětlení a dobrá židle, dále se z nábytku určitě hodí polička na knihy, kontejner na kolečkách se zásuvkami. Kromě toho by dítě pochopitelně mělo mít postel a šatní skříň, případně komodu. Na hračky poslouží velké plastové koše a kontejnery, které velmi usnadňují úklid. Velikost nábytku včetně postele nemusí být od začátku definitivní, ale může růst s dítětem. Od prvního okamžiku, kdy pokoj takto vybavíme, trváme na pravidelném uklízení věcí na místo – promeškání začátku se nevyplácí. Na druhou stranu bychom potomkovi měli dopřát i prostor, kde bude mít soukromí nejen sám pro sebe, ale kde bude často také se svými spolužáky.
Pracovní stůl
Stoly rostou s dětmi. Prvňákův stůl by měl mít nastavitelnou výškou, aby se „pracoviště“ mohlo postupem doby přizpůsobovat měnícímu se vzrůstu dítěte. Dbáme i na správnou výšku a hloubku stolní desky, dostatečný prostor pro nohy a velikost pracovní plochy, na níž by po rozložení sešitů, knih a dalších pomůcek mělo zbýt místo pro pohodlné opření rukou. Dobrý stůl má zaoblené přední hrany a konstrukce jeho podnože umožňuje volný pohyb. Nevhodně zvolená výška stolu a špatné nastavení výšky židle vedou k svalovým problémům a bolestem páteře. Pracovní stůl doporučujeme umístit k oknu – s tím, že si školák nemá při psaní stínit. Pravákovi na stůl dopadá světlo z levé strany, levákovi opačně. Počítač by měl stát co nejdál od lůžka a na jeho obrazovku by nemělo dopadat sluneční světlo. Velikost stolu pro školáka vysokého kolem 120 cm by měl mít desku 53 cm nad zemí a židli vysokou 30,5 cm.
Pracovní židle
Pracovní židle pro školáka by měla být kvalitní, stabilní, bezpečná, nejlépe s možností měnit polohu těla, tedy tzv. dynamické sezení. Takový požadavek většinou splňuje pětiramenná podnož na kolečkách s regulovatelnou výškou. Také zaoblený sedák a podpěrku zad a rukou respektující anatomii těla. Zádová opěrka je polohovatelná a udrží záda ve zdravé poloze – ideální je nastavení mezi druhým a čtvrtým obratlem. Výška opěrky nepřesahuje oblast lopatek. Sklon sedáku se přizpůsobuje pohybům dítěte. Tento předozadní pohyb je důležitý pro práci u počítače. Dynamické sezení posiluje zádové svalstvo. Obecně platí, že nižší opěra vyhovuje mobilní činnosti, vyšší nastavení pomáhá klidné, koncentrované práci. Takové sezení zabraňuje statickému zatížení, únavě zádového svalstva a naopak podporuje jeho potřebnou aktivaci a relaxaci. Na sedáku dítě sedí na celé jeho ploše, necítí přílišný tlak do stehen a lýtko se sedáku nedotýká. Stehna a lýtka při sezení svírají pravý úhel, a proto prvňákovi pořídíme pro jistotu podpěru pro nohy.
Postel
Postel pro školáka má být útočištěm pohodlným, příjemným a bezpečným. Při proměně z dětského na školákův prostor ji koupíme už dostatečně velkou, alespoň 195 cm dlouhou, aby ji náš potomek mohl používat delší dobu, respektive dokud nedoroste do více než 175 cm. Pro pokoj obývaný dvěma dětmi zvolíme palandu nebo zasouvací postele. V neprospěch zasouvacích postelí ovšem hovoří, že jejich rozestýlání a zastlání bývá složité. Místo pro denní aktivity ušetří také výsuvné lůžko pod pódiem nebo sklopná postel.
Předem chci poděkovat za zajímavý článek. Zrovna se zamýšlím nad tím, že za pár měsíců půjde syn do školy a jeho pokoj není dostatečně přizpůsobený tomu, aby zde mohl pracovat, hrát si i spát…Koukám po celé sestavě do pokoje, protože nábytek je tam už starýjěště po mě. Hodně se mi líbí tahle postel a celá tahle sestava: je taková barevna ale zároveň na mě nepůsobí nijak dětinsky. Nemusím uvažovat naštěstí nad tím, že se s někým bude dělit o pokoj, protože malý je jedináček a i to tak zůstane. Bohužel v dnešní době jsou děti luxus, který si nemůžeme dopřát.
děkuji za odkazy na ladění barev 🙂 nemám velmi v oku barvy a tka mi to přijde super, že jste na to odkázali 🙂 Máme dvojčata a tudíž byla velká dilema jak jim dělat pokoj. nakonec jsme se dohodli s manželem, že jim dáme pokoj tak, aby jim tam prakticky celý den svítilo sluníčko. Ještě bychom chtěli vymalovat, ale stále jsme se nerozhodli nad barvou pokoje. teď jsme jim predelili pokoj obrovskou policí, aby mohli do ní vkládat své důležité věci, ale zároveň měli dostatečné soukromí no i otevřený prostor, když si budou chtít poradit při psaní úkolů. Zvolili jsme větší rozměr postelí, aby i když děti povyrostou mohli na nich spát a my – rodiče byli odlehčení od dalších financí. Příjemné a kvalitní postele jsem viděla na Žluté hale, tak pevně věřím, že i dlouho vydrží 🙂
Dobrý den, chci se přidat k díkům za tento článek, opravdu mi hodně dal. Rozhodla jsem se pro výmalbu pokojíčku a to následovně: zákad je bílý všechny stěny i strop, stěna nad dětskou postýlkou, (kterou jsme koupili v už zmiňované žluté hale) jsem mu přes celou stěnu namalovala krtečka a kapry a žáby, škoda že nejde vložit obrázek, hned bych se pochlubila!! Opravdu jsem na sebe v tomto pyšná, naposledy jsem ze sebe měla takovou radost, když jsem zvládla porod…a že to byl pořádný záhul, ale maminky to znají a mužové ti nikdy nepochopí…