Opuncie je kaktus pouštního typu s nádhernými květy a chutnými sladkými plody. Na plodech dekorativních opuncií si však nepochutnáme. V tropických oblastech se oblíbené druhy opuncií pěstují jako ostnité ovocné stromy se stonkem ve tvaru plochých článků. Sladké plody můžeme vypěstovat i doma za oknem nebo ve skleníku, ale většinou opuncie pěstujeme jen jako dekorativní pokojově rostliny zajímavého tvaru a úžasných žlutých či červených květů.
Opuncie patří do čeledi kaktusů. Své tělo však vytvářejí z mnoha plochých článků (kdežto ostatní kaktusy jsou kulovité, válcovité nebo sloupovité), které po čase ve spodní část zdřevnatí a mohou vyrůst až do výše 4 m. Opuncie má hustý kořenový systém, nad zemí pak zdužnatělé články s trny a glochidii se zpětnými háčky, květy a plody. Středně velké květy bývají žluté, nebo červené až fialové, nejčastěji se objevují na jaře. Plody rostou na konci plochých oválných listů a tvarem se podobají fíkům (říká se jim také indiánské fíky). Jedlé plody váží 70 až 300 g, velké jsou 5-10 cm, mají barvy od zelené přes žlutou až po červenou a obsahují početná semena s tvrdou slupkou. Plody na sobě mají trsy jemných ostnů, proto je nejprve musíme dobře otřít hadříkem, aby se nám ostny nezapíchaly do ruky, neboť zbavit se jich lze jen obtížně.
Léčivé účinky opuncie
Plody opuncie obsahují vitamíny skupiny B, A a C, esenciální aminokyseliny, flavonoidy, antioxidanty, vysoký obsah vlákniny a pektinu, sloučeniny, které znesnadňují vstřebávání tuků do těla a má významné hypoglykemické účinky. Z výtažků opuncie je vyrábí Nopal, který se používá k léčbě cukrovky. Také snižuje hladinu cholesterolu a používá se k léčbě obezity, odstraňuje kocovinu, pomáhá při osteoporóze, má pozitivní vliv na stavy úzkosti, působí proti zácpě. Při vyšší konzumaci mohou nastat nežádoucí účinky jako průjem a nevolnost. Opuncie běžně volně rostou v oblasti Mexika, Jižní Ameriky, USA, Severní a Jižní Afriky, Indii, Kanady…
Odrůdy a kultivary
Opuncie (Opuntia) se vyskytují ve všech rozměrech počínaje drobnými přikrčenými rostlinami po obrovské stromy. Existuje jich více než 200 druhů. Oblíbená je Opuntia microdasys, vysoká asi 30 cm a na článcích má glochidie (chomáčky drobných chloupků s háčky), které jsou u odrůdy Albospina bílé, u O. rufida rezavě hnědé. Jejich plody jsou malé a hustě pokryté svazečky tenkých ostnů, takže se k jídlu nehodí. Kvete velkými žlutými květy. K často pěstovaným druhům opuncií pro květy patří O. bergeriana s dlouhými ostny. O. brasiliensis tvoří velkou stromovitou rostlinu, zatímco O. cylindrica se ostatním opunciím vůbec nepodobá má sloupovitý stonek, který dosahuje výšky 1,5–1,8 m, kvete růžovými květy. O. vestita má cylindrické ochmýřené stonky, květy jsou drobné červené.
Další odrůdy
Opuncie mexická Opuncia ficus-indica f. amyclaea dorůstá do výšky až čtyř metrů, jejich spodní část po čase zdřevnatí. Existují i opuncie vyšlechtěné bez trnů – nejchutnější plody má O. ficus-indica inermis pocházející ze suchých oblastí Mexika a tropické Střední Ameriky, bez trnů je i O. albicarpa, a O. robusta var. larreyi.
Stanoviště
Opuncie potřebují dostatek světla a tepla, tedy co nejslunnější místo, zvláště v zimě. Bez slunce chřadnou a pomalu hynou. V zimě potřebují chladno nejlépe 10-13 °C, některé okrasné druhy i u nás venku přezimují a mohou zůstat bez poškození venku celou zimu. Citlivější odrůdy stavíme na parapet tak, aby se během mrazů nedotýkaly skel oken. Letní pobyt venku opuncii svědčí, zvláště, když je chráníme před větrem a deštěm.
Pěstování
Opuncie potřebují spíše štěrkovitou a dobře drenážovanou půdu. Vhodný je substrát pro kaktusy a sukulenty. Zálivkou začínáme na jaře, zprvu mírně, od poloviny dubna do srpna pak vydatněji. Voda by měla být stejně teplá jako vzduch, a zaléváme až když substrát začíná vysychat. Od poloviny podzimu zaléváme jen nepatrně, abychom zabránili sesychání kaktusů. Rosení nepotřebují, důležitější je pro ně čerstvý vzduch. V létě je bez obav můžeme vystavit přímému slunci. Mladé opuncie přesazujeme každý rok na jaře do květináče, který je jen o málo větší než ten předcházející. Některé opuncie je obtížné přimět ke kvetení, protože v bytových podmínkách většinou nedosáhnou potřebné velikosti, lépe je jim ve skleníku. Ale jakmile rozkvetou, pak kvetou každoročně.
Množení
Opuncie rozmnožujeme nejlépe řízky, které dobře zakořeňují. Řízek nebo segment odlomený z matečnice necháme několik dnů volně ležet, až řezná plocha dokonale zaschne a vytvoří se na ní malé hrbolky. Pak je zasadíme do substrátu pro kaktusy a sukulenty. Jiným způsobem množení je málo úspěšný výsev semen, jež k vyklíčení potřebují teploty 20-25 °C. Úspěšné je zakořenění celého plodu, který postavíme do prázdné nádoby a čekáme, až ve spodní části pustí kořínky. Pak ho zasadíme stejně jako řízek.
Použití a přínos
Rostliny opuncie slouží v zemích původu jako nepropustné živé ploty a větrolamy. Po zbavení ostnů se používají jako krmivo pro dobytek. Jsou nezbytné pro chov červce nopálového, který parazituje na jeho kořenech a produkuje červené barvivo známé jako karmín. Slouží k výrobě papíru, farmaceutických a kosmetických produktů. Plody mají využití v potravinářství a k výrobě tekutého sladidla, ze sušené mleté opuncie se mele chlebová mouka, ze semen se lisuje olej.
Plody opuncie v kuchyni
Plody opuncií jsou sladké, chutí trochu připomínají hrušky, a pokud si je nevypěstujeme, můžeme je koupit v některém supermarketu. Nejprve je musíme otřít hadříkem, abychom odstranili drobné, ale ostrá ostny. Některé vyšlechtěné odrůdy je nemají. Slupku oloupeme, nebo plod rozkrojíme a dužinu vybíráme lžičkou. V dužině jsou poměrně tvrdá malá semínka, která je lépe vyplivnout, ale nic se nestane, když je spolkneme. Plody používáme při přípravě ovocných salátů, ovocných šťáv a čajů, omáček k drůbežímu masu, k výrobě džemů, marmelád a rosolů.
