Kdy přesazovat pokojové rostliny

Jaro bývá obdobím, kdy se přesazují pokojové květiny. Proč tak činíme? Má to víc důvodů, ale hlavní je, aby rostliny dál správně rostly a vyvíjely se. Ideální doba pro přesazování je vždy na začátku růstového období, což pro mnohé pokojovky bývá začátek března. V tomto vegetačním období se začínají ukazovat nové výhonky. Kdy přesazovat pokojové rostliny? Nikdy ne v době, kdy rostlina kvete, anebo naopak, v době vegetačního klidu.

Rostliny v nádobách mají zcela odlišné podmínky od rostlin v přírodě, které na rozdíl od nich jsou samy se sebou v růstové rovnováze, a to počínaje pampelišku, či lišejníkem a konče obrovským ořešákem nebo baobabem. Mohutnost jejich kořenového systému odpovídá potřebě nadzemní část rostliny správného vyživována.

Pokojové rostliny a květináče

Jestliže rostlinu pěstujeme v nádobě, je její omezení dané prostorem, který mají kořeny k dispozici a ten většinou neodpovídá jejich genetickému růstovému programu. Také živiny obsažené v půdě jsou rychle spotřebované a pouhým hnojením to nezachráníme. Taková pokojová rostlina, kterou včas nepřesadíme, začne očividně chřadnout, nepřirozeně se deformuje hrozí jí zánik. Chceme-li, aby se naše pokojové rostliny rozrůstaly do výšky a do šířky, měli bychom jim dopřát každým rokem o kousek větší nádobu a nový, na potřebné živiny bohatý substrát.

Kvetou jen ve zmenšeném kořenovém prostoru

Je dobré vědět, že jsou pokojové rostliny jako např. Hvězdník (Hippeastrum) a Řemenatka (Clivia miniata), které pokvetou jen v případě, že mají poněkud stísněný prostor pro kořeny. Takové rostliny sice přesadíme do nového substrátu, ale ponecháme je v původním květníku.

Hydroponie

Hydroponie a kultury v granulátech sice nejsou závislé na výživnosti půdy, neboť je pěstujeme ve vodě, kterou asi jednou za měsíc doplníme výživou pro hydroponie. Ale přesto i takto pěstované květiny musíme občas přesadit. I keramzit, v němž se hydroponie pěstují, bývá zasolen,  někdy natolik, že se musí zcela vyměnit.  Taktéž vyvíjející se kořeny dokáží zdeformovat pěstební nádobu.

Znaky potřeby přesazení

Podle nádoby:

• Květináč tlakem kořenů praskl.
• Na hliněných květináčích vytvářejí bílé usazeniny.
• Hliněný květináč se potahuje zeleným povlakem řas.

Substrátu:

• Na substrátu roste mech.
• Zůstal-li delší dobu přemokřený.

Kořenů:

• Kořeny vyrůstají z otvoru pro odvádění vody v květináči.
• Špičky kořenů vyčnívají z povrchu substrátu.
• Po vyjmutí z květináče vidíme jen kořeny – půda je strávena.
• Kořeny rostou kolem dokola a jsou hustě propletené.
• Kořeny zapáchají, jsou pórovité, černé nebo jinak nemocné.

Nadzemní části rostliny:

• Mladé listy nových výhonků zůstávají malé.
• Rostlina správně neroste a nekvete.

Přesazováním likvidujeme škodlivé látky

Rostliny přijímají kořeny vodu a živiny a naopak vylučují odpadní produkty látkové výměny. Ve volné přírodě si s těmito odpadními produkty poradí mikroorganismy v půdě, které je zhodnocují, a tím odbourávají. V pěstební nádobě tento proces nenastává a odpadní produkty nehromadí v tomto malém a uzavřeném prostoru. Další škodlivé látky vznikají ze zálivky a hnojení (samozřejmě je více těch, které jsou pro rostlinu nezbytné). Z vody se vysrážejí minerální soli a ty se postupně ukládají v substrátu, který tím zasolují. To zapříčiňuje, že rostlina nedokáže správně přijímat živiny a její růst a odolnost jsou oslabeny. Tomu všemu předejdeme, když každé dva roky, nejpozději tři, celý substrát vyměníme a pěstební nádoby vydrhneme.

Obři, pro které již větší nádoby nejsou

Může se stát, že naše pokojová rostlina dosáhla maximálního rozměru, dosáhla stropu a roste po něm, kořeny jsou mohutné, že větší květináč již neseženeme… Pokud máme dostatek místa a jsme s velikostí rostliny spokojeni, přesazujeme následným způsobem:

• Rostlinu jednou za dva až tři roky vyjmeme z květináče, ten vydrhneme a opět použijeme, vyměníme ale substrát a rostlinu zasadíme zpět.
• V případě nutnosti zkrátíme kolem dokola kořeny a rostlinu zasadíme také do stejné nádoby, ale nové zeminy.