Guzmánie je oblíbená především pro své nápadné, zářivě zbarvené listeny. Jako většina bromélií patří k velké skupině nádherných exotických rostlin, jejichž domovinou jsou americké džungle, kde rostou spolu s orchidejemi epifytně v korunách stromů, anebo na půdě leda. U nás se pěstují jako poměrně nenáročné pokojové rostliny, které ale mají určitá specifika, jako například způsob zalévání.
Guzmánie (Guzmania) patří mezi bromeliovité, stejně jako ananas, Neoregelia carolinae, Aechmea fasciata, Vrisea splendens a další. Lesklé, zelené a řemenovité listy Guzmánie vytvářejí růžici, v níž se v jejich přirozeném prostředí hromadí dešťová voda. Takový způsob udržování vlhkosti je v přírodě neobvyklý. Šupinky na listech bromélií mají navíc schopnost přebírat ze vzduchu vlhkost. Atraktivní jsou křiklavě zbarvené listeny, mohou být žluté, růžové, oranžové, červené nebo fialové. Z listenů vyrůstají nenápadné drobné květy, které mají na rozdíl od listenů můžeme vidět jen krátce. Z každé růžice vykvete jen jedinkrát za celou dobu existence rostliny jediné květenství, poté matečná rostlina odumře a nechá po sobě několik potomků, z nichž pěstujeme nové exempláře.
Odrůdy a kultivary
Guzmania lingulata má listy dlouhé až 45 cm, tvoří květenství s oranžovými a červenými listeny – stejně jako její menší varianta G. Minor. Největší Guzmánií je G. Zahnii s listy dlouhými až 60 cm, G. musaica a G. Omer Morobe mají ozdobné pruhované nebo páskované listy.
Stanoviště
Guzmánie upřednostňuje světlé stanoviště bez přímého slunce a pokojovou teplotu. Na stinném stanovišti rostlina nepokvete a na chladném (minimum je 10 °C) nevytvoří odnože.
Pěstování
Guzmánie potřebuje propustnou zeminu, vhodná je směs rašeliny, listovky, drcené kůry nebo hrubého písku. To splňuje např. prodávaný substrát pro orchideje. Zálivka je specifická – vodu lijeme do do středu růžice, zemina kolem by měla být vlhká, ne však přemokřená, jinak budou zahnívat kořeny. Při nedostatku vody listy Guzmánie zhnědnou. Zálivková voda by měla být měkká, nejlépe dešťová. Kohoutkovou vodu necháváme odstát, významně ji vylepšíme, když do ní ponoříme sáček z gázy naplněný rašelinou. V zimě zálivku poněkud omezíme. V létě rostlinu rosíme, jednou měsíčně přidáme do postřikovače trochu kapalného hnojiva, neboť bromélie dobře přijímají výživu listy. Vhodné je i hnojivo pro bromélie a orchideje. Přesazování je zbytečné už proto, že životní cyklus rostliny trvá zpravidla dva roky. Po odumření mateční rostliny přesadíme odnože do nového substrátu. Kvetení Guzmánie urychlíme, jestliže poblíž umístíme ovoce – uvolňovaný etylén z ovoce přiměje rostlinu vybarvovat se a kvést. Ze škůdců ohrožují bromélie puklice a vlnatí červci.
Množení
Guzmánie po odkvětu na podzim odumře, ale zanechá po sobě několik odnoží. Mateční rostlinu seřízneme asi 5 cm nad zemí opatrně tak, abychom nepoškodili odnože. Ty ponecháme tak, jak jsou až do března, kdy je oddělíme a každou zvlášť zasadíme. Mladé růžice by v té době měly mít kořínky. Mají-li dostatek tepla, vykvetou již v létě.
Použití a přínos
Guzmánie pěstujeme pro atraktivní barvu listenů, která významně podtrhne především moderní interiéry. Aranžovat je lze velmi dobře s některými druhy orchidejí.
