Granátovník je strom, který roste převážně ve Středomoří. Jeho zakrslou formu ale můžeme pěstovat jako pokojovou rostlinu a nádhernými červenými květy a drobnými, asi dvoucentimetrovými plody. Z této zakrslé formy lze také tvarovat bonsaj. V podstatě můžeme pěstovat v přenosných nádobách i klasické formy. Měli bychom pro rakový granátovník mít dost prostoru a možnost letního slunění na zahradě.
Granátovník obecný, neboli marhaník granátový (Punica granatum), je menší strom rostoucí hlavně ve Středomoří. Rostlina má výrazné červené květy. Plodem granátovníku obecného je granátové jablko.
Druhy a odrůdy
Zakrslá forma granátovníku je Punica granatum Nana, která dorůstá půlmetrové výšky. Necelý metr vysoký stromek Granátovník Termione můžeme pěstovat nejen v bytě, ale i na terase nebo balkoně ve větší nádobě, případně ho vysadit i na zahradu, neboť tato odrůda je mrazuvzdorná až do -17 °C. Plody jsou intenzívně červené a velmi sladké.
Stanoviště
Všechny druhy granátovníků potřebují teplé a slunné stanoviště, pokojové formy stavíme na jižně nebo východně orientovaná okna. Měli bychom je ale chránit před ostrými slunečními paprsky, které by zvláště mladým rostlinám mohly způsobit úpal. Granátovníky v přenosných nádobách na zimu přemístíme do zimní zahrady, vyhřívaného skleníku nebo do bytu či sklepa.
Pěstování
Granátovník je kyselomilný, nesnáší vápník a ocení zeminu, do které přidáme rašelinu. Dno pěstební nádoby opatříme drenáží, například hrubý štěrk nebo keramzit. Semena zasadíme do pěstební nádoby do substrátu s rašelinou asi 1 cm hluboko. Semena vyklíčí tak rychle, jak bude vysoká teplota. Nejrychleji vyklíčí při 30 °C. Pravidelně zaléváme, můžeme i mlžit. Granátovník roste rychle, třetím rokem ho začneme tvarovat. Kromě zimního období přihnojujeme každých čtrnáct dní běžnými tekutými hnojivy. Na zimu granátovník opadává a můžeme ho zazimovat i v místnosti s minimem světla. V bytě při pokojové teplotě neopadá, přesto snížíme zálivku a vynecháme hnojení. Mladé rostliny na jaře přesazujeme každé dva roky, starší jen v případě potřeby. Splníme-li všechny podmínky, můžeme se již po pěti letech dočkat první úrody. Jiná situace je v případě zakrslé odrůdy Nana, kterou koupíme v květinářství. Plodí již po dvou letech, nicméně tyto malé plody moc k jídlu nebudou.
Množení
Granátovník můžeme úspěšně vypěstovat ze semínka granátového jablka z běžně prodávaných plodů. Vyjmeme ho z kuličky plodu, odstraníme dužinu a důkladně opláchneme. Po oschnutí semena vložíme do kelímku s pískem a týden stratifikujeme v ledničce. Ze semen, které jsme nechali projít chladem, vyrostou silné a odolné rostliny. Zakrslou odrůdu Nana množíme oddělením odnože nebo řízkováním, a to nejlépe v jarním období. Řízky odebereme z vyzrálého dřeva, ošetříme je stimulátorem a zapíchneme do pěstební nádoby. Nad zemí by měla být tři očka. Rostlinku zakryjeme sklenicí nebo mikrotenovou fólií, kterou několikrát propíchneme. Teplota by neměla klesnout pod 20 °C. Až začnou rašit, přesadíme je. Do větších květináčů řízky přesaďte, až začnou rašit
Tvarování
Granátovník Nana se nejčastěji tvaruje jako bonsaj. Ostatní druhy granátovníku můžeme vytvarovat buď do tvaru keříků nebo stromů. Chceme-li keř, zaštipujeme již na mladé rostlince výhony, aby se pěkně zahustila. V případě, že dáme přednost stromku, zvolíme hlavní výhon a všechny boční větvičky odštipujeme do výšky, kde si přejeme, aby se začala tvarovat koruna. Tu pak začneme zaštipovat, aby zhoustla a tvarovat do koule.
Použití a přínos
Granátovník v přenosných nádobách se hodí na balkony, terasy, do okrasných nebo zimních zahrad. Zakrslá odrůda Nana bývá často ve sbírce bonsajistů. Plody granátovníku obsahují mnoho vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek.
