Používáme-li k přípravě pokrmů zelené koření, chuť jídla se umocní. Čerstvé byliny obsahují vitamíny, minerální látky a hlavně éterické oleje, které podtrhnou vlastní chuť jídla a také blahodárně působí na náš organismus. Mezi důležité bylinky v kuchyni patří Šalvěj lékařská. Jako všechno koření i značně aromatickou šalvěj musíme používat v přiměřeném množství a s citem.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je známá již z dob Antiky a byla vypěstována v mnoha odrůdách a kultivarech. Až na několik málo okrasných druhů jsou všechny jedle a jedna od druhé se liší jak svým tvarem a zabarvením, tak především chutí. Šalvěj používáme čerstvou, sušenou nebo mraženou. Ideální je trhat a spotřebovat čerstvé listy. Koupenou šalvěj zabalíme do svačinového papíru nebo celofánu a přechováváme v chladničce nanejvýš týden. Sušenou skladujeme v temnu ve vzduchotěsně uzavřeném obalu nejdéle půl roku. Kromě toho, že je šalvěj vynikajícím kuchyňským kořením, má i léčivé účinky.
Co druh, to jiná chuť a vůně
Šalvěj lékařská může vonět jemně pižmově a balzámově nebo výrazně kafrově s náznaky svíravosti a teplé kořeněnosti. Panašované formy bývají jemnější než původní šalvěj lékařská. Šalvěj drobnolistá voní černým rybízem, muškátová muškátovým vínem a šalvěj sličná voní po ananasu. Sušená šalvěj je výraznější než čerstvá a může působit až palčivě pižmově, proto je vhodná spíš jen k vaření čaje.
Šalvěj lékařská na grilované, pečené i dušené maso
Většina druhů šalvějí se používá k přípravě masa. Může být součástí marinády, do které nakládáme kousky masa určené na grilování. Několik lístků přidáváme k pečenému i dušenému vepřovému, hovězímu, skopovému a jehněčímu i krůtímu masu. Šalvěj dochutí zvěřinu, nádivky a paštiky z masa a obzvláště vhodná je k tučným masům, neboť nám je pomůže snadněji trávit. Ve směsi s dalším kořením ji používáme také k přípravě ryb.
Recept na marinádu: Lístky ze středně velké snítky šalvěje posekáme nadrobno nebo je utřeme v keramickém hmoždíři. Smícháme se dvěma lžícemi olivového oleje, lžičkou vinného octa, lžičkou francouzské hořčice a lžičkou drcených pepřů. Plátky masa naklepeme, osolíme a bohatě potřeme marinádou. Klademe je do misky jedena na druhý, zalijeme zbytkem marinády, zakryjeme a uložíme nejlépe do druhého dne do chladničky.
Další využití šalvěje v kuchyni
Z šalvěje si připravíme bylinkové máslo nebo jí ochutíme tvaroh či sýry typu lučiny. Šalvěj naložíme do octa či oleje a získáme tak zdravá a dobrá ochucovadla hotových pokrmů a salátů. Rozdrcené listy přidáváme do těsta na pečivo a koláče. Šalvěj muškátovou, která má mírně nahořklou a balzámovou chuť s vůní muškátového vína používáme do zeleninových omelet a lívanečků. Rozdrcenou šalvějí dochutíme polévky, omáčky i pomazánky. Květy šalvěje lze využít jako dekorační jedlou oblohu.
Jak šalvěj využívají různé národy
Šalvěj lékařská napomáhá trávení tučných pokrmů, tradičně se proto do nich přidává. Ve Velké Británii se stala neodmyslitelným doplňkem vepřového masa, hus a kachen a také do nádivek k těmto druhům masa. Řekové šalvěj přidávají do dušených mas a drůbeže. Z šalvěje drobnolisté připravují vynikající čaj. V Americe se z šalvěje a cibule připravuje nádivka, která se jí s krocanem na Den díkůvzdání. Němci jí ochucují vepřové párky a koření úhoře. Italové tuto bylinku jedí s játry a s telecím masem a dělají z ní omáčku k těstovinám tak, že jemně zahřejí několik šalvějových lístků v másle. Také jí ochucují pečivo focaccia a polentu. Šalvějí sličnou lze s úspěchem vyložit formu, ve které pečeme piškotové moučníky. Je dobrá i s jablky, do fazolí, se sýrem, cibulí a rajčaty…
S jakým kořením lze šalvěj míchat
Vhodná kombinace šalvěje je s kmínem, bobkovým listem, celerovou natí, česnekem, sušeným zázvorem, libečkem, majoránkou, paprikou, petrželí, saturejkou a tymiánem. Bylinky nasekáme, nakrájíme nebo utřeme v třecí misce pokud možno bezprostředně před použitím.
Pěstování šalvěje za oknem či na balkoně
Sazeničky šalvěje můžeme pěstovat i v okenním truhlíku nebo v nádobě na balkoně. Místo by mělo být orientované na sluneční stranu, zemina spíš lehčí a vápnitá, můžeme ji smíchat s pískem nebo drobným štěrkem. Zaléváme přiměřeně, voda by neměla v nádobě zůstat stát. Lístky sklízíme od jara až do podzimu. Při pravidelném řezu oddalujeme květenství a můžeme sbírat nať mnohem delší dobu. Po odkvětu rostliny seřežeme. Některé druhy jsou mrazuvzdorné, jiné musíme zazimovat. Na jaře znovu obrazí.
