Begónie pěstujeme převážně pro jejich krásné a velké květy, ale některé druhy mají tak krásné olistění, že je pěstujeme právě pro listy. Mohou mít různé zabarvení, ale i tvary, a to nesouměrně srdčité, vejčité, hvězdicovité, kopinaté i další. Begónie s dekorativními listy kvetou zpravidla překvapivě málo zajímavými květy a například u odrůdy Begonia Rex se mají dokonce odstraňovat.
Mezi begónie s dekorativními listy patří původní druh Begónie královská (Begonia rex). Její domovinou je Indie, ale v přírodní podobě ji již najdeme jen stěží. Zato má obrovské množství nádherně zbarvených kultivarů. Begónie s ozdobným listem mají většinou tlusté oddenky na povrchu nebo těsně pod povrchem substrátu.
Odrůdy a kultivary
Rozdíly jsou v rozměrech: list Begonia Ricky Minter nebo některých odrůd B. rex měří až 30 cm, list B. foliosa není větší než centimetr. K odrůdám B. rex patří zeleno a stříbrnolistý President Carnot, purpurovolistý King Eduard a Helen Teupel v barvách červené, zelené a růžové. B. maculata má 20 cm dlouhé světle skvrnitými listy, na rubu červené. B. metallica kovově zelené s purpurovými žilkami, v létě kvete téměř třícentimetrovými kvítky. Některé begónie mají leskle zelené, masité kulaté listy, které jsou zespodu červené, je to například B. feastii a B. erythrophylla. Mezi odrůdy do malých prostor (do 25 cm) patří B. boweri i její hybrid B. Tiger; bronzové listy s bílými chlupy vespod má B. Cleopatra. K převislým druhům řadíme B. solanthera s voskovým povrchem listů nebo sametolistovou B. foliosa, která připomíná kapradinu. B. elatior neboli kysala vznikla křížením dvou druhů begónií a má pěkné listy i krásně kvete.
Stanoviště
Begónie vyžaduje dobře osvětlené stanoviště, ale ne s přímým dopadem slunečních paprsků. Rostlině prospějeme, když jí občas otočíme, aby byla osvětlována pravidelně.
Pěstování
Begónie s ozdobným listem zaléváme mírně, spíše snesou méně vláhy než přemokření. Na to reagují hnilobou kořenů. Zaléváme až poté, co substrát oschne. Begónie nemají rády nízké teploty, v zimě by neměla klesnout pod 15 °C. Každých čtrnáct dní je můžeme přihnojit. Tento druh begónií nemá žel dlouhou životnost, v interiéru nám vydrží nejvíc dva, maximálně tři roky. Pozitivní je, že než uhynou, můžeme snadno vypěstovat z řízků jejich listů rostliny nové. Rostlinu jednou ročně, nejlépe na jaře, přesazujeme. Pokud to zanedbáme, vytratí se z listů barevnost.
Množení
Begónie množíme listovými řízky, které poměrně snadno zakoření. List několikrát nařízneme žiletkou a uložíme na vlhký písek, kde pustí kořínky. Pak opatrně zasadíme do vhodného substrátu. Rozmnožovat begónii můžeme i dělením během přesazování.
Použití a přínos
Begónie používáme ve skupinách rostlin ke kontrastu s jednotnou zelení listů, do závěsných nádob ty převislé. Všechny druhy begónií s dekorativními listy budou ozdobou našeho domova.
