Saintpaulia, počeštěno Pavlínka je africká fialka, a pěstovaly je už naše babičky. Kvetou po celý rok a květy mohou být od bílé, přes růžovou, červenou až po klasicky fialovou. Výjimkou nejsou ani květy dvoubarevné, jednoduché nebo plnokvěté. Fialky působí velmi pěkně ve skupinkách, atraktivně vypadají převislé druhy v závěsných koších.
Africká fialka (Saintpaulia) je poněkud náročnější pokojová rostlina – má pět hlavních požadavků: stejnoměrné teplo, přiměřenou vzdušnou vlhkost, pravidelnou zálivku, pravidelné přihnojování a dobré osvětlení. Pokud ji pěstujeme na okně, neměly by se jejich listy dotýkat skla. Původní druhy Saintpaulia ionantha a S. confusa pocházejí z východní Afriky a prvním hybridem na trhu byl Blue Boy ve 20. letech 20. století.
Druhy a odrůdy
Druhy africké fialky mohou být standardní, miniaturní a převislé. Z převislých převažují Saintpaulie s více srdéčky na hlavním stonku. Saintpaulia magungensis má mnoho odrůd: Star Trail má hvězdicovité modré květy s bílým okrajem, Sweetheart Trail je plnokvětá a dvoubarevně růžová, Snowy Trail bílé a plné květy, Trail Along květy plné, jasně růžové. Z ostatních druhů existují tisíce odrůd s nejrůznějšími tvary a barvami květů. Také listy mají různé tvary a mohou mít bílé skvrny nebo okraje. Becky má plný růžový květ, Classic Pink plný dvoubarevný, Rhapsodie Gisela jednoduchý růžový, Helene plný červený, Coral Crest hvězdicovitý korálový, Wonderland velký svetlemodrý, Wisteria levandulově modrý, Delft Imperial plný modrý květ, na okraji zvlněný a bílý, Lily White plný bílý, White Kathleen jednoduchý bílý, Fancy Pants jednoduchý červeno-bílý, Ms. Pretty růžovo-bílý, Dandy Dancer purpurovo-bílý, Kiwi Dazzler červeno-bíle pruhovaný a mnoho dalších.
Stanoviště
Fialky umístíme ideálně na parapet okna směřujícího v létě na západ a v zimě na jih nebo na východ. Mají rády dostatek světla, ale ne přímé sluneční paprsky. Potřebují čerstvý vzduch, ale nesnášejí průvan, teplota by neměla ani v zimě klesnout pod 15 °C.
Pěstování
Zeminu požaduje Africká fialka lehkou a prodyšnou, např. směs z rašeliny, zahradní zeminy, perlitu, drceného dřevěného uhlí (proti plísním) a říčního písku. Sazeničkám před zasazením o třetinu zkrátíme kořínky a otrháme spodní listy (stejně při přesazování). Chceme-li, aby kvetly, sázíme je do menších květináčů, ve větších by se rozrůstal kořenový systém na úkor kvetení. Zaléváme do misky odstátou vodou jednou týdne, v létě i dvakrát. Substrát nesmí nikdy úplně vyschnout, ani být přemokřený a voda se nesmí dostat do srdíčka, ani na listy. Fialka je choulostivá a na všechny tyto chyby může zareagovat uhnitím. Také nemá ráda rosení. Přímo do květináče zaléváme jen mladé rostliny bez vyvinutého kořenového systému. Čas od času celý květináč ponoříme do vody, abychom vyplavili soli. Hnojíme zcela zakořeněné rostliny jednou měsíčně hnojivem pro africké fialky, případně pro pokojové rostliny. Odkvetlé květy a poškozené listy odstraňujeme co nejdříve a bez ponechání stopky na rostlině.
Množení
Fialky můžeme množit listy nebo stvoly. Odřízneme pěkný zdravý list se stopkou asi 3 cm dlouhou a necháme ho zakořenit ve vodě. Sklenici i s rostlinou překryjeme mikrotenovým sáčkem. Za čtyři týdny budou kořínky dostatečně silné, abychom list mohli zasadit do zeminy. Při tomto způsobu množení ale není jisté, že barva květu bude stejná jako u mateřské rostliny. Množení květními stvoly je pro udržení barvy květu jistější. Stvol odřízneme i s několika malými lístky. Necháme ho zakořenit a po měsíci zasadíme do květináče.
Použití a přínos
Fialky nejlépe vyniknou ve skupinách. Zvlhčují vzduch a zpříjemňují nám tak klima zvláště v suchých panelových bytech.
